Disciplinární řád
Českého svazu karate

Slovo úvodem.

Publikace Disciplinární řád Českého svazu karate a ostatních bojových umění s komentářem patří do řady norem ČSKe které si dávají za cíl poskytnout odborníkům i příznivcům komplexní informaci o konkrétní problematice v ČSKe. Disciplinární praxe na všech úrovních je velmi specifickou a náročnou činností, ve které jsou velmi často nastolovány neopakovatelné situace a problémy. Je v zájmu celého karatistického dění, aby disciplinární provinění, pokud se vyskytnou,byly řešeny objektivně a podle zákonů a norem platných v ČSKe. Jsme přesvědčeni, že i tato publikace může výrazně přispjet ke kvalifikovanému posuzování a rozhodování v disciplinárním řízení. Karate jako čistý, korektní a krásný sport si to jistě zaslouží.

I.Úvodní ustanovení
článek 1

Působnost disciplinárního řádu

1.) Podle tohoto Disciplinárního řádu Českého svazu karate(dále jen "DŘ ČSKe") se projednávají všechna disciplinární provinění v ČSKe, tj. všechna provinění účastníků soutěží karate (a ostatních soutěží, zkoušek a seminářů) organizovaných kteroukoliv složkou ČSKe a to bez ohledu na to, zda je provinilý Člen některé z organizací sdružených v ČSKe, či nikoliv. Tresty uložené disciplinárními orgány podle tohoto DŘ ČSKe mají platnost pro všechny soutěže a utkání pořádaných ČSKe.

2.) Podle tohoto DŘ ČSKe se projednávají i všechna provinění v související s přípravou a organizací soutěží ČSKe, zejména v tréninkovém procesu, při zájezdech a soustředěních, v přestupním řízení, při uzavírání smluv apod.

3.) Podle tohoto DŘ ČSKe se projednávají i všechna provinění v reprezentaci a mezinárodním styku v tuzemsku i v zahraničí.

DŘ ČSKe se vztahuje na všechna disciplinární provinění v České republice. Řešení disciplinárních otázek v ČSKe vychází z jednotných principů, podle nichž se posuzuje podstata disciplinárních přestupků, řídí způsob jejich projednání, ukládání trestů a další metody disciplinárního řízení. DŘ ČSKe má z uvedených důvodů všeobecnou návaznost, vyjadřuje obecná pravidla disciplinárního řízení a vztahuje se na všechny účastníky soutěží pořádaných ČSKe. Tato zásada platí i pro subjekty, které nejsou členy organizací sdružených v ČSKe. V praxi to znamená, že platí tento DŘ i pro všechny členy oddílů, klubů, jednooborových tělovýchovných jednot, soukromých škol i pro všechny ostatní účastníky soutěží, kteří nejsou v uvedených organizačních seskupeních organizováni.Vzhledem k tomu, že v současném období mají územní orgány ČSKe širší pravomoci pro řízení jejich soutěží, bylo nezbytné pro zachování principu, že uložený trest musí být v každém případě vykonán, zakotvit zásadu, že zastavení činnosti se vztahuje na všechny soutěže a utkání vČR bez ohledu na to, kdo příslušnou soutěž řídí. Odst. 2 a 3 zdůraňují, že se DŘ, nevztahuje pouze na provinění při vlastních utkáních, ale postihuje jednání aktérů při všech činnostech, které souvisí s organizováním soutěží a činnostech ČSKe.

článek 2

Druhy disciplinárních provinění

V disciplinárním řízení ČSKe se projednávají tato disciplinární provinění jednotlivců i kolektivů:
1) Porušení platných řádů, směrnic, nařízení apod. ČSKe a všech dalších orgánů řídících soutěže.
2) Provinění související s účastí v soutěžích organizovaných ČSKe a dalšími nižšími územními svazy
3) Jiná provinění znevažující jméno ČSKe, včetně provinění v reprezentaci a mezinárodních stycích.
4) Provinění v soutěžích MS, ME, MEKD, PMEZ a dalších, s provinilcem projedná disciplinární orgán bez uložení dalšího trestu.
5) Provinění v přátelských a turnajových utkání (včetně mezinárodních turnajů) podléhají
disciplinárnímu řízení podle tohoto DŘ. ČSKe. V propozicích všech turnajů pořádaných v tuzemsku bez mezinárodní účasti nesmí být stanoveny odchylky od tohoto DŘ ČSKe.
6) Porušení směrnic a nařízení tělovýchovných jednot (dále TJ), oddílů, klubů nebo sport. a soukr. škol, jejichž je provinilý členem, se projednávají rovněž podle tohoto DŘ ČSKe.
Podle odst. 1 se projednávají porušení příslušných stanov, případně jiných všeobecně platných norem vydaných řídícími orgány ČSKe. Patří sem např. zneužívání funkce, poškozování majetku a podobná provinění. Obsahem odst. 2 předmětného článku je široká škála přestupků, kterých se závodníci funkcionáři i kolektivy mohou dopouštět přímo ve sportovním procesu. Nejedná se tedy pouze o provinění při soutěžích, ale i o přestupky související s organizováním a přípravou soutěží. Patří sem mimo jiné provinění v tréninkovém procesu, přípravných a přátelských utkáních, porušování norem při přestupech a registraci hráčů a všech nařízení a rozhodnutí orgánů ČSKe a ost. as. boj. umění řídicích soutěže.Pod odst. 3 zahrnujeme provinění jednotlivců i kolektivů, kterých se dopustili v souvislosti s reprezentací ČR, a to nejen při vlastních utkáních, ale i při přípravě k reprezentaci (všechny projevy nekázně při soustředěních, přípravných utkáních a soutěžích, včetně nemorálního jednání a porušovaní životosprávy). Podle stejných kritérií se posuzují i přestupky v dalších mezinárodních stycích.
Odst. 4 řeší přestupky v oficiálních soutěžích a významných světových, evropských a dalších soutěžích. Vzhledem k tomu, že tyto orgány mají vlastní disciplinární komise, které jednotlivé prohřešky trestají, nejsou proti provinilcům pro domácí soutěže vyvozována další disciplinární opatření, aby bylo vyloučeno dvojí potrestání za jeden přestupek. Jak z výše uvedeného vyplývá má DŘ ČSKe platnost i pro všechna přátelská a přípravná utkání a soutěže, to znamená včetně všech turnajů.
v odst. 5 umožňuje DŘ ČSKe stanovit v propozicích turnajů s mezinárodní účastí odchylky od tohoto DŘ.

článek 3

Účel disciplinárního řízení

Účelem disciplinárního řízení je náležité objasnění a spravedlivé posouzení disciplinárních provinění jednotlivců i kolektivů. Disciplinární orgány jsou povinny dbát zejména na to, aby uložené tresty vedle represivní stránky měly i preventivní, tj. výchovný charakter.
V tomto ustanovení jsou obsaženy základní principy disciplinárního řízení, zejména požadavek objektivního posouzení obvinění a spravedlivého zvážení všech okolností, které k provinění vedly,a to ve všech souvislostech a podle platných norem. Za druhé jde o to, aby jak průběh jednaní, tak i vynesený trest měly výchovný účinek na provinilce i ostatní členy kolektivu.

II. Disciplinární tresty

článek 4

Druhy disciplinárních trestů

1.) V disciplinárním řízení lze jednotlivcům ukládat tyto tresty :
a) důtka
b) peněžitá pokuta
c) zastavení závodní činnosti
d) zákaz výkonu funkce

2.) V disciplinárním řízení lze kolektivum ukládat tyto tresty :
a) důtka
b) peněžitá pokuta
c) zákaz pořádání soutěže (soutěži)
d) zastavení závodní činnosti
e) vyloučení ze soutěže

3.) Pokud je to dále stanoveno, lze disciplinární trest podmíněně odložit. Zkušební doba při podmíněném odložení činní 3 měsíce až 1 rok. Podmíněný odklad trestu však nelze použít v případech, kdy je to v příkladovém sazebníku trestů výslovně uvedeno.
4.) Tresty uvedené v odst. 2 pod písm. a) a b) lze udělit pouze tělovýchovné jednotě, oddílu, soukr.škole, nebo klubu, tresty uvedené v odst. 2 pod písm. c) až, e) lze uložit pouze jednotlivým družstvům. Disciplinární tresty dle tohoto DŘ ČSKe lze tělovýchovným jednotám ukládat pouze v tom případě, kdy TJ sdružuje pouze oddíl karate (příp. jiného bojového umění sdruženého v ČSKe), nebo klub (jednooborové TJ).Článek 4 taxativně vymezuje druhy trestů, které lze v disciplinárním řízení uložit. Z toho vyplývá, že jiné druhy disciplinárních trestů není možné v disciplinárním řízení v ČSKe uplatnit. Zásady projejich ukládání jsou vysvětleny v komentáři k následujícím článkům.V odst. 3 se hovří o podmíněném odkladu trestu, což v praxi znamená, že je provinilci po dobu podmíněného odkladu dána možnost prokázat, že jeho provinění bylo jediným vybočením.
Zkušební doba musí činit nejméně tři měsíce a nejdéle jeden rok. Kratší zkušební doba nestýká záruku dostatečného prokázání chování provinilce, zkušební doba delší než jeden rok by naopak narušila výchovné působení podmíněného odkladu trestu.Při závažnějších proviněních by však podmíněný odklad trestu nesplňoval požadavek na jeho represivní stránku. Proto je v sazebnících trestů (přílohy k DŘ) v těchto případech použití podmíněných trestů výslovně zakázáno.

článek 5

Důtka

Důtka je nejnižším trestem ukládaným jednotlivcům i kolektivům. Ukládá se v případech méně závažných či ojedinělých provinění. Jednotlivci je možno uložit důtku pouze jednou v soutěžním ročníku. O zaznamenání důtky jednotlivcům rozhodne disciplinární orgán.Jak z obsahu článku vyplývá, je důtka nejnižším trestem ukládaným jednotlivcům i kolektivům.Z hlediska výchovného působení na provinilce plní důtka i funkci preventivní a nemůže být tedy,jako nižší forma trestu, uplatněna vícekrát v průběhu jednoho soutěžního ročníku.

článek 6

Peněžitá pokuta.

l.) Jednotlivcům působícím v ČSKe na základě pracovního poměru, či jiné obdobné smlouvy lze uložit peněžitou pokutu až do výše tří platů.
2.) Jednotlivcům, kterým jsou v souvislosti s působením v ČSKe vypláceny finanční odměny, lze uložit peněžitou pokutu až do výše trojnásobku odměny z činnosti ve které došlo k danému přestupku.
3.) Kolektivům lze uložit peněžitou pokutu až do výše 300.000,- Kč.
4.) Uloženou pokutu musí potrestaný uhradit nejpozději do l5-ti dnů ode dne, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno a v této lhůtě vyrozumět disciplinární orgán o zaplacení pokuty. Při úhradě pokuty musí být jako odesílatel uveden vždy ten, jemuž byla pokuta uložena. Za úhradu pokuty jednotlivců nese odpovědnost i TJ, oddíl, škola (klub), jehož je potrestaný členem. Nebude-li stanovena lhůta pro úhradu pokuty dodržena, přijme disciplinární orgán další potřebná opatření.
5.) Uloženou pokutu musí potrestaný uhradit ve stanovené lhůtě i v případě podaného odvolání. O jejím případném vrácení rozhodne odvolávající orgán.
6.) Další orgány ČSKe řídicí soutěže, mohou pro své soutěže stanovit přiměřeně nižší maximální výše ukládaných pokut.
Odstavce 1 a 2 tohoto článku se liší z titulu zákoníku práce. Odst. 1 řeší případy jednotlivců, kteří působí v ČSKe na základě pracovní, nebo jiné smlouvy a je jim vyplácena pravidelná mzda.Naproti tomu se odst. 2 tyká pracovníků, kteří nemají za výkon funkce stanovenou mzdu, ale jsou jim vypláceny jednoranové finanční odměny, např. rozhodčí, zk. komisaři, instruktoři, lékaři,maséři a pod. Tomuto rozlišení odpovídá imaginární výše stanovená pro ukládání pokut.Maximální výše pro kolektivy je stanovena jednotně. Odst. 6 však obsahuje pravomoc jednotlivých orgánů ČSKe z hlediska stupně soutěže tuto maximální hranici pro ukládání peněžitých pokut snížit
Ustanovení odst. 4 zabezpečuje, aby úhradu uložené pokuty provedl provinilec z vlastních prostředků a nedocházelo k placení pokut za závodníka, či funkcionáře jiným subjektem. Zároveň je zde stanovena povinnost vyrozumět disciplinární orgán o zaplacení pokuty z důvodu zajištění účelné kontroly plnění disciplinárního opatření.
V odst. 5 je obsaženo ustanovení čl 25 odst. 4 tohoto DŘ, které říká, že „odvolání nemá v žádném případě odkladný účinek“. V případě kladného výsledku odvolacího řízení bude provinilci zaslaná pokuta (případně její část) vrácena.

článek 7

Zastavení závodní činnosti
l.) Trest zastavení závodní činnosti je možno uložit jednotlivci na určité časové období, nebo na určitý počet soutěžních utkání. Trest na počet soutěžních utkání může být uložen pouze v průběhu soutěžního období a nesmí převyšovat dvanáct utkání (soutěží), trest na časové období lze uložit nejvýše na 2 roky. Při aplikaci příkladového sazebníku se má za to, že trest zastavení závodní činnosti na jeden týden (měsíc) se rovná trestu na jedno soutěžní utkání.Při uložení trestu na počet soutěžních utkání závodník nestartuje v mistrovských a pohárových utkáních, může však startovat v době trestu ve všech mezinárodních a mezistátních utkáních i v přátelských utkáních s domácími soupeři. Může-li závodník startovat za více družstev jednoho oddílu (klubu ...), nesmí po dobu trestu na počet soutěžních utkání startovat za žádné družstvo v mistrovských a pohárových utkáních. Dobou trestu se rozumí stanovený počet soutěží v soutěži, ve které byl trest uložen. Toto ustanovení neplatí pro tresty uložené za napomínání závodníků.Dopustí-li se závodník dalšího provinění v průběhu trestu na počet soutěžních utkání a bude mu za toto provinění uložen nový trest, původní trest se mu přeruší a jeho zbytek vykoná až po odpykání nového trestu. Není-li trest na časové období delší než 6 měsíců, může být disciplinárním orgánem přerušen tak aby byl vykonán v soutěžním období.
Závodník, kterému byl uložen trest na časové období, nesmí po dobu trvání trestu startovat v žádném zápase (utkání) na žádné soutěži.
2.) Výkon trestu zastavení závodní činnosti jednotlivců, není-li delší než tři měsíce, může být podmíněně odložen. K podmíněnému odložení trestu je možno přistoupit jen tehdy, jestliže předchozí chování provinilce a okolnosti případu odůvodňují závěr, že již pohrůžka trestem přiměje provinilce k nápravě. Jestliže se potrestaný v této době znovu proviní tak, že je mu za nové provinění uložen jiný trest než důtka, vykoná současně i podmíněně odložený trest.
3.) Pokud tak rozhodne disciplinární orgán, zahrnuje v sobě trest zastavení závodní činnosti i zákaz reprezentace a mezinárodních styků. Pro zákaz reprezentace a mezinárodních styků lze v konkrétním případě stanovit i delší dobu než pro zákaz v tuzemské závodní činnosti. V žádném případě však ani tento trest nesmí převýšit dobu dvou let. Trest zastavení činnosti lze stanovit také jen pro reprezentaci a mezinárodní styky.O zákazu reprezentace až již jako součásti trestu zastavení závodní činnosti, nebo o samotném zastavení činnosti jen pro reprezentaci může rozhodnout pouze DK ČSKe.
4.) Závodníkům, které lze zařadit do některé z kategorií ve smyslu článku 6 tohoto DŘ mohou být za provinění v nesoutěžních utkáních ukládány místo trestů zastavení závodní činnosti peněžité pokuty podle článku 6 odst. 1 a 2 DŘ ČSKe.
5.) Trest zastavení závodní činnosti družstvu lze uložit nejvýše na čtyři soutěžní utkání. Soutěžní utkání družstvo odzápasí, ale po skončení soutěží mu příslušný řídící orgán soutěže odpočítá za každé takto odzápasené utkání dva soutěžní body. V případě, že k provinění družstva dojde k závěru soutěže, budou body odečteny v soutěžním ročníku, ve kterém k provinění došlo. Pokud tato soutěž byla sportovně technicky uzavřena, odečtou se družstvu body v následujícím ročníku soutěže.
U odst. 1 jsou definovány způsoby ukládání trestů zastavení závodní činnosti jednotlivcům a zároveň je v něm stanoven postup ukládání trestů zastavení závodní činnosti na počet soutěžních utkání (soutěží). Tento trest je možné uplatnit v případech, kdy je z hlediska tréninkového procesu nezbytné zachovat jeho komplexnost (to znamená včetně zápasové přípravy závodníka) i v průběhu trestu, přičemž jeho represivní stránka je ve smyslu disciplinárním i morálním v obsažném trestu zachována. Horní hranice dvanácti utkání (soutěží) je stanovena s přihlédnutím k závažnosti přestupků podle příkladového sazebníku, to znamená, že zahrnuje tresty za méně závažné přestupky, které na jedné straně porušují sportovní pravidla (pravidla karate), ale na druhé straně nejsou hrubým porušením sportovní etiky.Dopustí-li se hráč v průběhu trestu na počet soutěžních utkání (počet soutěží) dalšího provinění, je mu uložen nový trest zásadně na časové období. Z tohoto důvodu se zbytek původního trestu odkládá až po vykonání nového trestu. V mimo soutěžním období, které je vymezeno řídícími orgány v příslušných termínových listinách se ukládají tresty na časové období. Tato zásada platí i v případech závažnějších přestupků, kdy výše trestu přesahuje tři měsíce.Není-li trest na časové období delší než šest měsíců, může být disciplinárním orgánem vmimosoutěžním období přerušen tak, aby represivní opatření postihlo provinilce v soutěži.Odpykání krátkodobých trestů v době letní, či zimní přestávky může totiž být z výchovného hlediska neúčinné. Přerušování trestů delších než šest měsíců by však svými důsledky zasáhlo prakticky do tří soutěžních období, což je z hlediska výchovného působení trestu nepřijatelné.Má-li závodník přerušený trest a je v mimosoutěžním období znovu potrestán trestem, který zasahuje do dalšího soutěžního období, vykoná zbytek přerušeného trestu až po jeho skončení.V těch případech, kdy závodník může startovat za více družstev jednoho oddílu, je mu trest na počet soutěžních utkání (soutěží) uložen zásadně na utkání té soutěže, ve které se provinění dopustil. Pokud si závodník tento trest zcela neodpyká nesmí startovat po dobu, dokud družstvo, ve kterém byl vyloučen, neodzápasí příslušný počet soutěžních utkaní (soutěží). Toto ustanovení se nevztahuje na tresty za napomínání hráčů, kdy trest platí pouze pro soutěž, ve které byl závodník napomínán a v ostatních soutěžích může startovat bez omezení.
Odst. 3 řeší platnost trestů zastavení činnosti pro reprezentaci a mezinárodní styky. 0 tom, zda uložený trest zahrnuje zákaz mezinárodních styků rozhoduje příslušná DK. Zákaz reprezentace, či již je uložen samostatně, či je součástí trestu zastavení závodní činnosti, muže uložit pouze DK ČSKe. Toto ustanovení logicky navazuje na čl.13 tohoto DŘ, kde jsou veškerá provinění v souvislosti se státní reprezentací zařazena do kompetence této komise.Ostatní DK mohou však v duchu tohoto DŘ, ukládat tresty zákazu mezinárodního styku či již oddílového, nebo v rámci různých regionálních výběrových družstev.Zákaz reprezentace mezinárodních styků by se měl uplatňovat pouze v případech závažných provinění a za běžné přestupky uvedené ustanovení nepoužívat.
Odst. 4 umožňuje trestat nesoutěžní provinění závodníků místo zastavením činnosti peněžitou pokutou. Vzhledem k probíhajícímu procesu a záměru postupné profesionalizace a komercionalizace soutěží se tento způsob potrestání za méně závažné přestupky a za přestupky spáchané mimo soutěže jeví jako výchovně účinnější a méně narušující tréninkový a přípravný proces závodníků.V případech zastavení činnosti v družstvu by docházelo k finaněním ztrátám z plánovaného utkání nejen u potrestaného, ale i u soupeře. Došlo by také k ochuzení diváků z neuskutečněných zápasů,což by mohlo ovlivnit i popularitu soutěží. Odst. 4 proto stanoví, že potrestané družstvo na zápas nastoupí, ale po skončení soutěže mu budou odečteny za každé utkání sehrané v době trestu dva body v soutěži. V praxi mohou nastat případy, kdy je provinění družstva zjištěno až po sportovně technickém uzavření soutěže. DŘ v těchto případech stanoví, že v těchto případech budou body dva odečteny v novém soutěžním ročníku.

článek 8

Zákaz výkonu funkce
l.) Trest zákazu výkonu funkce lze uložit trenérům, vedoucím družstev, pořadatelům, komisařům, instruktorům a jiným osobám pověřeným obdobnými funkcemi na dobu nejvýše dva roky. Ve výroku o trestu DK stanoví, kterých konkrétních funkcí či činností se trest týká.
2.) Funkcionářům, kteří mají bezprostřední podíl na přípravě a průběhu soutěží, lze uložit trest zákazu výkonu funkce na určitý počet soutěžní, jestliže délka trestu nepřevyšuje tři měsíce. V době takto uloženého trestu nesmí provinilec vykonávat stanovenou funkci v žádném utkání a v žádné soutěži; může se však podílet na přípravě závodníků, družstva či jiné odborné činnosti.Pro aplikaci příkladových sazebníků a na případná další provinění platí obdobně ustanovení čl. 7
odst. 1 DŘ ČSKe.
3.) Trest zákazu výkonu funkce lze též podmíněně odložit. Pro podmíněný odklad trestu platí obdobně ustanovení čl. 7 odst. 2 tohoto DŘ ČSKe.
4.) Trest zákazu výkonu funkce nelze uložit funkcionářům vykonávajícím volené funkce, nebo funkce na základě pracovního poměru. V těchto případech disciplinární orgán potrestá provinilce peněžitou pokutou, případně přijme jiná vhodná opatření (projednání se zaměstnavatelem, nebo orgánem kompetentním k odvolání z funkce, peněžitou pokutou TJ, oddílu, škole či klubu a pod.).Toto ustanovení nevylučuje možnost vyslovit těmto funkcionářům zákaz konkrétní činnosti ve vztahu k soutěžním zápasům, vstupu do haly, tj. na plochu vyhrazenou pro závodníky a pod.Jinými osobami ve smyslu odst. 1 se rozumí lékař, masér, hlasatel, funkcionář oddílu a pod. Patří sem všechny osoby, které se svými funkcemi podílejí na zajišťování sportovní činnosti oddílů.Disciplinární orgán může provinilci uložit zákaz výkonu funkce v plném rozsahu při závažných porušení norem (doping, úplatky a pod.), nebo výkon funkce pouze částečně omezit (např. zákaz vedení družstva - závodníků za nesportovní chování, či vystupování v soutěži). Z toho vyplývá i požadavek na přesnou specifikaci činností, jichž se uložený trest týká.Trest zákazu výkonu funkce nelze ukládat voleným funkcionářům (což by prakticky znamenalo odvolání z funkce) ani funkcionářům, kteří vykonávají funkce na základě pracovního poměru(porušení principů pracovní činnosti zde přísluší posoudit pouze zaměstnavateli a v závažných případech soudu). DK však může výkon jejich funkce omezit (např. lze trenérovi zakázat vedení družstva, či závodníka při vlastním utkání a pod.), případně jim s použitím čl. 6 odst. 1 tohoto DŘ, uložit peněžitou pokutu.

článek 9

Zákaz pořádání soutěží
1.) Trest - zákaz pořádání soutěží lze uložit na určité období tomu pořádajícímu oddílu, škole, či klubu, který danou soutěž na níž k provinění došlo pořádal. Při ukládání tohoto trestu musí disciplinární orgán vycházet z územních podmínek.
2.) Trest - zákaz pořádání soutěže může být podmíněně odložen. V případě uložení nového trestu ve zkušební době vykoná oddíl, soukr. škola, klub, či družstvo oba tresty.Zákaz pořádání soutěží je trestem převážně za příznivce a fanoušky. Užívá se v případech hrubého nesportovního chování a výtržnictví zejména mezi diváky. Účelem trestu je snaha o zlepšení organizace pořadatelské služby, lepšího zajištění a zabezpečení soutěží. Pochopitelně se zde jedná i o postih sportovní.Podmíněný odklad je vhodné použít v méně závažných případech, kdy toto opatření zavazuje pořadatele učinit takové kroky, aby bylo zamezeno závažným nesportovním projevem a současně je i vážným varováním pro neukázněné příznivce družstva.

článek 10

Vyloučení závodníka - družstva ze soutěže
Trest vyloučení závodníka, či družstva ze soutěže lze ukládat pouze ve vynímečných případech za zvlášť závažná provinění, zejména při narušení regulérnosti soutěže. Vyloučené družstvo lze přeřadit do nižší soutěže, nejvýše o jeden stupeň.Vyloučení družstva ze soutěže je možno použít pouze za zvlášť závažná provinění, zejména v případech, kdy porušení norem ve svých důsledcích ovlivnilo, nebo narušilo regulérnost soutěže.Vzhledem k tomu, že svými důsledky vyloučení družstva ze soutěže postihuje i ty příslušníky družstva, kteří se na disciplinárním provinění nepodíleli, je přeřazení družstva do nižší soutěže o jeden stupeň dostačujícím trestem vystihujícím jeho podstatu = vyloučení, tj. sestup družstva z příslušné soutěže.

III Disciplinární orgány

článek 11

Disciplinární orgány
jedinými disciplinárními orgány v ČSKe jsou disciplinární komise (dále jen DK). DK pro své soutěže ustanovují ČSKe a orgány řídící nižší soutěže.

článek 12
Působnost disciplinárních komisí DK projednávají všechna disciplinární provinění v ČSKe (viz. čl. 2 tohoto DŘ) Jiné svazové orgány (výkonné výbory, odborné komise, výbory TJ, oddílů či klubu a pod.) nemohou disciplinární tresty ukládat ani měnit.V tak závažné činnosti, jakou disciplinární práce nesporně je, je nutné vycházet jednak z přesných norem a v návaznosti na tuto skutečnost je důležité, aby tuto činnost prováděl odborný disciplinární orgán, který má teoretické i praktické znalosti disciplinární praxe. Z tohoto důvodu jsou v DŘ jako jediný disciplinární orgán určeny disciplinární komise a je stanoveno, že jiné orgány ČSKe nemohou disciplinární tresty ukládat ani měnit. Toto ustanovení se samozřejmě netýká odvolacích komisi všech stupně (viz.čl. 24 až 28 tohoto DŘ).

článek 13

Pravomoc disciplinárních komisí
1.) Do pravomoci jednotlivých DK náleží :
a) DK ČSKe
- provinění jednotlivců a kolektivů působících v I. (extra) a ve II. (národní) celostátní lize a v I. lize žen.
- provinění jednotlivců a kolektivů v souvislosti se státní reprezentací České republiky
- provinění jednotlivců na soutěžích národních pohárů (NP), velkých cen (VC) a mistrovských,postupových a nepostupových soutěží.
- provinění funkcionářů, orgánů a dalších zúčastěných osob na akcích ) , jednáních a ostatních činnostech spojených s činností ČSKe.
b) DK zřízené jinými orgány ČSKe projednávají provinění jednotlivců a kolektivů působících v soutěžích řízených těmito orgány.
c) dojde-li k provinění při mezinárodních zápasech (utkáních) konaných v tuzemsku ze strany cizince, postoupí příslušná DK neprodleně materiál DK ČSKe, která toto oznámí zahraničnímu řídícímu orgánu příslušného svazu.
2.) Mohou-li jednotlivci působit ve více soutěžích řízenými různými orgány, náleží všechna provinění do pravomoci té DK, která je kompetentní pro vyšší soutěž. Toto ustanovení platí pro závodníky, rozhodčí, delegáty a jiné funkcionáře.Příslušnost DK vyšší soutěže je dána zařazením provinilce na soupisku závodníků, doklady a listiny rozhodčích a podobné dokumenty stanovené normami, nebo řídícími orgány soutěží.
3.) Při proviněních v přestupním řízení náleží všechna provinění do pravomoci DK, která je příslušná dle regionálního svazu a to tam, kde bylo projednáno přestupní řízení.
4.) Pro posouzení pravomoci jednotlivých DK je rozhodujícím datem 1. červenec každého roku. K 30. červnu každého roku uzavřou všechny DK materiály postupujících, sestupujících družstev a provinilých jednotlivců a zašlou je příslušné DK tak, aby je měla k dispozici před zahájením nové soutěže.Pravomoc jednotlivých disciplinárních komisí je v podstatě vymezena strukturou soutěží. To znamená, že disciplinární komise projednává všechna provinění, kterých se dopustili jednotlivci a družstva zařazeni do příslušné soutěže. V těchto případech není rozhodující, zda k provinění došlo v soutěžích postupových, mistrovských, přátelských či mezinárodních. DK projednává rovněž provinění těchto jednotlivců, družstev a jejich příslušníků, kterých se dopustili v přímé souvislosti se svým postavením v kolektivu družstva (např. chování, jednání a vystupování před utkáním, po utkání apod.). Dále do její pravomoci náleží všechna porušení norem v souvislosti s organizací a průběhem utkání (např. chování diváků, činnost pořadatelské služby, ekonomické náležitosti a případná porušení norem rozhodčími, zkušebními komisaři, delegáty a technickými instruktory).Stanovení pravomoci obsazené v odst. 2 je důležité nejenom z důvodu uplatňování DŘ, ale i z důvodu maximálně objektivního posouzení profilu morálky karatisty a sportovce. Z tohoto hlediska je nutné, aby všechna jeho provinění posuzovala ta DK, do jejíž kompetence patří svým zařazením do příslušné soutěže. Z hlediska různorodosti označení a názoru dokumentů v jednotlivých soutěžích, používá DŘ termínu „podobné dokumenty stanovené normami, nebo řídícími orgány“, čímž se rozumí obdoba soupisek, listin rozhodčích a podobně.
Ustanovení odst. 3 logicky vyplývá z principu, že pravomoc DK navazuje na kompetenci regionální DK (krajských a ostatních svazů sdružených v ČSKe), která přestup projednává, tzn. že případné disciplinární provinění v přestupním řízení jsou projednávána na stejném stupni řídícího orgánu ČSKe. V případě neshod, či sporu mezi regionálními DK řeší potom případná provinění DK ČSKe, tj. nadřízená - vyšší složka.Termín 1. července v odst. 4 je stanoven vzhledem na ukončení soutěží. V případě přestupu platí nová kompetence DK dnem právoplatného rozhodnutí v přestupním řízení.

IV

Postup v disciplinárním řízení

článek 14
Zahájení disciplinárního řízení
1.) DK zahájí disciplinární řízení, jestliže má za to, že jsou k tomu oprávněné důvody.Podmětem k zahájení disciplinárního řízení je zpravidla :
- zápis ze soutěže (utkání - zápasu)
- zpráva delegáta ČSKe (soutěže, utkání) - vlastní zjištění DK
- písemná zpráva člena řídícího orgánu, nebo jeho odborné komise
- písemné oznámení výboru oddílu, klubu, školy, či tělovýchovné jednoty
- písemná zpráva vedoucího zahraniční výpravy
2.) Zjistí-li DK, že projednání provinění je v kompetenci jiné DK, neprodleně jí postoupí všechny materiály případu.
3.) O podnětech k zahájení disciplinárního řízení rozhoduje DK bez zbytečných odkladů.
4.) Disciplinární řízení nelze zahájit, jestliže od provinění uplynula doba delší než jeden rok.V čl 14 jsou jasně vymezeny podněty k zahájení disciplinárního řízení. Ostatní podněty nejsou objektivním stanoviskem. Disciplinární komise musí v praxi vycházet z odborných podkladů delegovaných zástupců orgánů ČSKe, případně dalších přítomných, příslušných funkcionářů.Podkladem pro zahájení disciplinárního řízení je však především zápis hlavního rozhodčího(rozhodčích), či ředitele soutěže o utkání, jehož nedílnou součástí je podpis kauče - vedoucího družstva (závodníka), kde vyjadřuje souhlas s totožností napomínaných, či diskvalifikovaných závodníků a charakterem jejich přestupků, případě uplatněné námitky. V případě přítomnosti delegáta svazu musí DK přihlédnout i k jeho zprávě.DK muže zahájit řízem i na základě písemného oznámení člena řídícího orgánu ČSKe, nebo jeho odborné komise. Vzhledem k tomu, že výbory oddílů nejsou disciplinárními orgány, musí případná provinění oznámit příslušné DK. Toto ustanovení platí i či proviněních v zahraničí.Promlčecí lhůta v délce 1 roku je stanovena s ohledem na to, že pozdější trest již nesplňuje represivní ani preventivní účel.

článek 15
Průběh disciplinárního řízení
1 ) DK postupuje v disciplinárním řízení co nejrychleji s ohledem na náležité objasnění případu.
2.) K řádnému objasnění okolností provinění je DK oprávněna přizvat k jednání osoby, které mohou zdělit důležité informace, vyžádat si písemné dokumenty, zprávy, či jiné důkazní materiály.Úhrada nákladů pro svědky se provede z prostředků orgánu ČSKe, nebo z prostředků TJ, oddílu, klubu ..., jehož je provinilý členem. O způsobu úhrady rozhodne DK. Pro úhradu nákladů platí obdobně ustanovení čl. 6 tohoto DŘ.

článek 16

Účast provinilce
1.) Provinilec je povinen se disciplinárního řízení účastnit, nebo může své vyjádření učinit písemně s výslovným souhlasem k projednání provinění bez jeho účasti. Bez písemného vyjádření, nebo účasti provinilce nebude DK případ projednávat. Nedostaví-li se provinilec bez řádné omluvy na zasedání DK do 14 dnů, bude případ projednán bez jeho účasti. V případě předvolání provinilce disciplinární komisí je tento provinilec povinen se disciplinárního řízení zúčastnit. Za účast provinilce odpovídá výbor TJ, oddílu, klubu ....
2.) Byl-li závodník diskvalifikován, či vyloučen ze soutěže, bylo-li to uvedeno v zápise o utkání (zápase) a oznámeno kaučovi (trenérovi - ved. družstva), je tím závodník vyrozumění o tom, že se jeho provinění bude projednávat na nejbližším zasedání DK (tj. do 14 dnů po soutěži). Dostaví-li se závodník na zasedání DK a tato nemůže z jakýchkoliv důvodů případ projednat, budou cestovní výlohy hráče na toto zasedání uhrazeny z prostředků řídícího orgánu ČSKe.
3.) TJ (oddíl, klub, škola, kolektiv atd.), jehož je provinilý členem, může DK zaslat své stanovisko k provinění a výši trestu.
4 ) Vyžaduje-li to povaha provinění, přizve DK k projednání případu odpovědné funkcionáře TJ, oddílu, klubu ... Za účast všech pozvaných odpovídá výbor TJ, oddílu, klubu ... Nemůže-li DK případ projednat z objektivních, důvodů, hradí cestovní výlohy pozvaných funkcionářů příslušný řídící orgán ČSKe.
V odst. 1 je umožněno provinilci, aby se jednání DK osobně účastnil a měl tak možnost se k obsahu jednání vyjádřit. Výjimku z tohoto práva provinilce lze možno učinit jen tehdy, že s neúčastí při projednávání souhlasí a tento souhlas sdělí písemně.K zachovaní objektivity disciplinárního řízení a uplatňování preventivní činnosti disciplinárních orgánů je nezbytné, aby jedna z forem účasti provinilce (osobně, nebo písemné vyjádření) byla dodržena. Z uvedených důvodů nesmí bez splnění této podmínky disciplinární komise případ projednat. Avšak dle ust. čl. 15 DK projedná po lhůtě 14-ti dní daný případ i bez uvedených náležitostí.Aby mohla DK objektivně posuzovat konkrétní případy, k čemuž musí mít k dispozici potřebné podklady na zahájení disciplinárního řízení (zápis rozhodčích, zpráva delegáta atd.), proto je dána lhůta 14-ti dní po soutěži. Přesto se mohou stát případy, kdy DK nemá z různých důvodů ještě potřebné materiály. V takovém případě jsou pak doložené náklady všech účastníků disciplinárního řízení hrazeny z prostředků řídícího orgánu ČSKe.Ustanovení odst. 4 použije DŘ ve všech případech, kdy okolnosti provinění vyžadují účast dalších osob (svědků, funkcionářů a pod.), nebo použití písemných podkladů (čl 15, odst. 2). Předmětná ustanovení zde řeší i otázky úhrady finančních nákladů na účast při disciplinárním řízení.

článek 17

Zastavení závodní činnosti v průběhu disciplinárního řízení
l.) Byl-li závodník ze soutěže vyloučen, má okamžitě zastavenou závodní činnost. Zastavení závodní činnosti platí i tehdy, kdy je závodník po soutěži (zápase) v zápise o utkání a je na pokyn delegáta (hl. rozhodčího) uvedeno, že se hráč dopustil takového provinění, za které by měl být vyloučen. Orgány řídící jednotlivé soutěže mohou rozhodnout o tom, že v takových případech mohou hl. rozhodčí zadržet závodníkovi jeho průkaz.
2.) Okamžité zastavení činnosti neplatí, byl-li hráč vyloučen v mezistátních, nebo mezinárodních soutěžích (utkáních) konajících se v tuzemsku i v zahraničí.
3.) Závodník, který se bez řádné omluvy nedostaví k reprezentačnímu, přípravnému, nebo výběrovému soustředění (utkání), má dnem následujícím po dni stanoveného srazu zastavenou závodní činnost až do vyšetření případu.V odst. 1 je uplatněna všeobecně platná zásada, že po diskvalifikaci, nebo po odebrání regist.průkazu má postižený závodník s okamžitou platností zastavenou činnost až do rozhodnutí disciplinární komise s vyjímkami uvedenými v odst. 2. Odst. řeší případy přestupků závodníků v mezinárodním styku. Vzhledem k tomu, že se převážně jedná o přátelská, nebo turnajová utkání, nemá disciplinární komise k dispozici oficiální podklady potřebné k objektivnímu posouzení předmětného provinění, a proto je stanoveno, že je podkladem pro zahájení disciplinárního řízení i zpráva vedoucího zahranční výpravy. (viz 􀃾l. 14 odst.l).

článek 18

Závěr disciplinárního řízení
1) Po dostatečném objasnění všech okolností provinění rozhodne DK o uložení trestu podle tohoto DŘ v případě, že k provinění došlo, nebo disciplinární řízení zastaví v případě, že k provinění nedošlo. S ohledem na charakter provinění a osobu provinilce může DK též od potrestání upustit.
2.) Rozhodnutí DK musí obsahovat.
- přesný druh trestu a jednoznačný časový údaj o jeho trvání - charakteristiku provinění, za které byl trest uložen
- poučení o možnostech odvolání.
3.) Byl-li uložen trest zastavení závodní činnosti, nebo zákazu výkonu funkce za takové provinění,které vyžaduje uplatnění tohoto postihu i v jiném sportovním odvětví, oznámí tuto skutečnost příslušnému řídícímu orgánu soutěží tohoto sportu.DK musí v průběhu disciplinárního řízení zjistit skutečný stav projednávané věci a všechny okolnosti disciplinárního provinění. Rozhodnutí o potrestání učiní teprve tehdy, když je nepochybně přesvědčena, že k provinění došlo. Pokud DK v průběhu řízení zjistí, ze k přestupku nedošlo, disciplinární projednávání zastaví. V ojedinělých případech muže DK od potrestání upustit i v případech: kdy sice bylo provinění zjištěno, ale okolnosti přestupku nebo chovaní provinilce skýtají výjimečně polehčující okolnosti.Odst. 2 stanoví všechny náležitosti, které musí obsahovat rozhodnutí disciplinárního orgánu:
a) jaký trest byl provinilci uložen (např. zastavení činnosti, zákaz výkonu funkce a pod.), kterých funkcí nebo činností se trest týká (např. zákazu vedení konkrétního družstva jednotlivců při soutěžích, zastavení činnosti na 4 soutěže a pod.) a u kolektivních trestů, na které subjekty se trest vztahuje (např. zákaz pořádání soutěže žactva a pod.).
b) u trestů na časové období přesné datum začátku a ukončení trestu (např. zákaz výkonu zkušebního komisaře, nebo rozhodčího od 26.9.1994 do 30.10.1994 včetně) a u trestů na počet soutěžních přesné datum od které se příslušný počet soutěží (zápasů) počítá (např. zastavení činnosti na 2 soutěžní utkání 1.(extra) ligy od 5.9.1994). Pozor, nelze stanovit trest na počet soutěžních utkání na jednotlivá kola příslušné soutěže z důvodu případného se nekonání. Může to způsobit nejasnosti, kdy má závodník zastavenou činnost a kdy může zápasit.
c) za co byl závodník potrestán, tzn. přesné označení jednání provinilce, které je považováno za disciplinární provinění (viz odvolací řízení a ustanovení čl. 21, odst. 3 tohoto DŘ), případně na základě jakých podkladů dospěla DK k přesvědčení, že k provinění došlo a k jakým polehčujícím, či přitěžujícím okolnostem při uložení trestu přihlížela.
d) poučení o odvolání, ve kterém potrestanému sdělí zejména ke komu a v jaké lhůtě může odvolání podat, případně jakou formou a upozorní na stanovenou výši odvolacího poplatku. Tresty ukládané podle tohoto DŘ platí pouze pro ČSKe a všechny ostatní složky k němu podřízené a přidružené. Zjistí-li DK, že provinění je takového charakteru, že by potrestaný neměl provádět sportovní činnost ani v jiném sportovním odvětví, postoupí po rozhodnutí o potrestání potřebné podklady příslušným disciplinárním orgánům jiných sportovních svazů, nebo organizací.Rozhodnutí v jiném sportovním odvětví je však plně v pravomoci těchto orgánu.

článek 19

Účinnost disciplinárních trestů
l.) Účinnost disciplinárních trestů začíná následujícím dnem po rozhodnutí DK o uložení trestu.
2.) Byla-li závodníkovi zastavena závodní činnost před zahájením disciplinárního řízení (viz čl. 17 odst. 1 a 2 tohoto DŘ), začíná účinnost trestu dnem zastavení činnosti.
3.) Tresty za provinění v přestupním řízení se ukládají s účinností od data začátku přestupního řízení.Z ustanovení odst. 1 vyplývá, že nelze v žádném případě potrestat provinilce se zpětnou platností, a to ani v těch případech, kdy bylo provinění zjištěno později.Účinnost trestu v DŘ je jednoznačně stanovena.Odst. 2 stanoví, že v případech, kdy má provinilec zastavenou činnost již před projednáním v DK, ukládá se trest od data zastavení činnosti, a to z toho důvodu, že již před disciplinárním řízením nemohl sportovní činnost vykonávat. Při ukládání trestů podle odst. 3 je DK povinna přezkoumat, zda závodník v uvedené době nestartoval. Ve vyjimečných případech je možno použít i písemné prohlášení závodníka, nebo odpovědného funkcionáře oddílu, že závodník od začátku přestupního řízení v žádném zápase nenastoupil. Zjistí-li DK dodatečně nepravdivost tohoto prohlášení, budou viníci potrestáni dle příslušných článků přílohy tohoto DŘ.

článek 20

Dokumentace disciplinárního řízení
1.) Z jednání DK se pořizuje zápis, který obsahuje všechny podstatné údaje o průběhu a závěrech disciplinárního řízení. Zápis podepisuje předseda DK, nebo jím zmocněný zástupce.
2.) O svém rozhodnutí vyrozumí DK písemně TJ, oddíl, klub, školu ... jehož je provinilec členem.Je-li provinilec, nebo zástupce TJ, oddílu, klubu ... jednání DK přítomen, může být rozhodnutí DK vyhlášeno ústně.Pod pojmem „podstatné údaje“ se rozumí výpovědi provinilce, funkcionářů, případných svědku a podobně. K zajištění průkaznosti výpovědi má DK právo nechat výpověď v zápise ověřit vlastnoručním podpisem příslušné osoby. Zápis dále musí obsahovat přesné rozhodnutí DK (viz čl.18 DŘ ČSKe).Jak je v odst. 2 uvedeno, nemusí DK, je-li potrestaný jednání přítomen zasílat písemné rozhodnutí.Požádá-li potrestaný o písemné vyrozumění i v případě osobní přítomnosti, může mu DK (zvláště v závažnějších případech a při vyšších trestech) vyhovět. Zároveň však stanoví, že i v tomto případě začíná lhůta pro odvolání dnem ústního vyhlášení rozhodnutí DK.

V.

Zásady pro ukládání disciplinárních trestů

článek 21

Ukládání trest
1.) Projednává-li DK současně více disciplinárních provinění, vysloví trest za provinění nejzávaznější a k ostatním přihlédne jako k přitěžující okolnosti.
2.) Za jedno provinění je možno uložit i více trestů, pokud to jejich povaha nevylučuje.
3.) Byl-li provinilci uložen za disciplinární provinění příslušnou DK trest, nelze za tentýž skutek vést další disciplinární řízení.Odst. 2 stanoví zásadu, že DK může uložit i více trestů (např. zákaz pořádání soutěží a pokuta,zastavení činnosti a pokuta apod.). Nelze však ukládat souběžně tresty, jejichž povaha to nedovoluje (např. důtka a zastavení činnosti, zákaz výkonu funkce a pokuta a pod.).Odst. 3 se plně vztahuje na jednání všech disciplinárních orgánů ČSKe a plně respektuje zásadu, že za jedno provinění nelze trestat vícekrát.V případě provinění, které splňuje podstatu trestního činu je nutno posuzovat obdobně jako v ostatních případech. Disciplinární trest pochopitelně nezbavuje potrestaného případné trestní odpovědnosti a na straně druhé v případě, kdy soudní postih bude z hlediska potřeb ČSKe nedostačující (např. neřeší otázku zákazu činnosti v ČSKe, závodní činnosti a pod.) může být proti provinilci zahájeno disciplinární řízení.

článek 22

Polehčující okolnosti
Při ukládání trestu považují DK za polehčující okolnosti zejména to, že provinilý:
- byl vyprovokován
- před proviněním se řádně choval
- nahradil dobrovolně škodu, kterou svým činem způsobil
- projevil upřímnou lítost
- sám oznámil provinění, kterého se dopustil
- napomáhal účinně při objasňování svého provinění.

článek 23

Přitěžující okolnosti
Při ukládání trestu považují DK za přitěžující okolnosti zejména to, že provinilý:
- se dopustil provinění surovým způsobem, zákeřně nebo lstivě
- se dopustil provinění jako funkcionář
- svedl k provinění jiného
- se dopustil více provinění
- se dopustil provinění, ačkoliv byl již v posledních 2 letech disciplinárně potrestán
- svým jednáním ovlivnil regulérnost soutěže.
V předchozích článcích jsou uvedeny příklad polehčujících (čl. 22) přitěžujících (čl. 23) okolností,které mají vliv na druh a výši trestu. DK však přihlíží i k dalším skutečnostem, které k provinění vedly, a k celkovému morálnímu profilu provinilce. V žádném případě však nelze uložit trest pod spodní a nad horní hranici rozpětí trestů uvedeného v příkladových sazebnících přílohy tohoto DŘ.

VI

Odvolání

článek 24

Odvolací orgány
1.) Proti rozhodnutí DK může provinilec podat odvolání. Odvolat se může jen ten, kdo byl potrestán. Za jednotlivce nemůže podat odvolání nikdo jiný než on sám. Je-li potrestáno družstvo, může podat odvolání kterýkoliv jeho člen. V případě potrestání TJ, oddílu, klubu ... se může odvolat pouze příslušný orgán (výbor, správní rada, apod.).
2.) O odvolání rozhodují odvolací orgány podle stanov ČSKe (výkonný výbor). Je nutné, aby odvolání podával pouze provinilec, to znamená že za jednotlivce nemůže podat odvolání kolektivní orgán ani oddílový funkcionářů, nebo trenér. Při potrestání kolektivů mohou podat odvolání subjekty uvedené v odst. 2, a to z toho důvodu, že kolektivní trest má bezprostřední dopad na každého jeho člena (i v případě, že se na provinění přímo nepodílel). Při potrestání celého oddílu však není účelné umožnit podání odvolání kterémukoliv jeho členu, ale odvolání musí být výsledkem kolektivního posouzení výborem.

článek 25

Podání odvolání
1 ) Odvolání podává potrestaný písemně do 15-ti dnů ode dne oznámení, nebo doručení rozhodnutí DK k příslušnému odvolacímu orgánu.
2.) Odvolání se zasílá v opise DK, která rozhodla potrestání.
3.) DK zašle neprodleně všechny písemné doklady a své stanovisko příslušnému odvolacímu orgánu.
4.) Odvolání nemá v žádném případě odkladný účinek.
5.) Součástí odvolání je odvolací poplatek ve výši :
- odvolání proti rozhodnutí DK ČSKe pro profesionály vedené u ČSKe (závodníci, funkcionáři apod.) 500,- Kč. "
- odvolání proti rozhodnutí DK ČSKe pro souěže pořádané ČSKe 300,- Kč.
- odvolání proti rozhodnutí ostatních DK 100; Kč.
Poplatek z odvolání se vrátí, jestliže odvolávací orgán zruší rozhodnutí DK. Odvolání musí být podáno písemně nejpozději do 15-ti dnů ode dne oznámení, nebo doručení rozhodnutí disciplinárního orgánu. Tato lhůta začíná dnem, který následuje po dni, kdy bylo provinilci rozhodnutí ústně oznámeno na zasedání DK, nebo kdy mu bylo doručeno písemné rozhodnutí.V odst 4 je uvedeno, že „odvolání nemá v žádném případě odkladný účinek„ = v období do rozhodnutí odvolacího orgánu platí v plném rozsahu opatření, které bylo přijato disciplinárním orgánem v první instanci, a to včetně finančních postihů a poplatků, kde je třeba i v případě podání odvolání respektovat lhůtu pro jejich uhrazení stanovenou v článku 6 tohoto DŘ

článek 26

Projednání odvolání
1.) Odvolávací orgán projednává odvolání neprodleně, nejdéle do jednoho měsíce.
 2.) Odvolávací orgán přezkoumá postup a rozhodnutí DK. Vychází přitom z materiálů disciplinárního řízení, které v případě potřeby doplní vlastním šetřením.
3.) Potrestaný má právo se jednání odvolávacího orgánu zúčastnit.

článek 27

Rozhodování v odvolacím řízení
1.) Odvolací orgán odvolání zamítne, je-li podáno opožděně nebo osobou, která není k jeho podání oprávněna. Odvolání může zamítnout i tehdy, není-li předložen doklad o zaplacení odvolávacího poplatku.
2.) Odvolávací orgán potvrdí rozhodnutí DK, dojde-li k závěru, že její rozhodnutí je odůvodněné a správné
3.) Odvolací orgán zruší rozhodnutí DK, dojde-li k závěru, ze nešlo o disciplinární provinění.
4.) Odvolací orgán změní rozhodnutí DK, dojde-li k závěru, že měl být uložen jiný trest.
5.) Rozhodnutí odvolávacího orgánu je konečné a nelze se proti němu dále odvolat.Odst. 1 až 4 stanoví taxativně možné rozhodnutí odvolávacího orgán. Jiná rozhodnutí vedená v předmětném článku nemůže odvolávací orgán učinit.V odst. 1 jsou taxativně uvedeny dva důvody pro zamítnutí odvolání, a to nedodržení lhůt pro jeho podání a podání odvolání neoprávněným subjektem (viz. komentář k čl 24). V případech, kdy není splněna náležitost odvolávacího poplatku, záleží na rozhodnutí odvolávacího orgánu zda odvolání z tohoto důvodu zamítne, nebo odvolání projedná s tím, že bude poplatek uhrazen v průběhu odvolacího řízení.Pod pojmem jiný trest ve smyslu odst.4 může odvolávací orgán použít nejen jiný druh trestu, ale změnit i výši uloženého trestu.

článek 28

Dokumentace odvolacího řízení
O pořizování zápisu z jednání odvolacího orgánu a o oznámení a doručování jeho rozhodnutí platí obdobně ustanovení čl. 20 tohoto DŘ.

VII Zvláštní ustanovení

článek 29

Poplatek z disciplinárního řízení
1.) Za projednání každého disciplinárního provinění se stanoví povinnost uhradit náklady disciplinárního řízení.
2.) Pro jednotlivé soutěže je výše poplatku stanovena takto :
- u I. a II. ligy družstev, postupových, NP a mistrovských soutěžích 1.000,- Kč
- u nár. ligy dorostu, postupových a mistrovských soutěží dorostu 500,- Kč
- u nižších a ostatních soutěží 100,- až 300,- Kč
3.) Příslušný poplatek musí být zaplacen při disciplinárním řízení podle čl 17 odst. 1 a 4 do dne projednávání v DK. Doklad o zaplacení musí být příslušné DK předložen před zahájením jednání. Není-li doklad předložen, DK případ neprojedná. Nebude-li doklad předložen do 14-ti dnů, bude případ projednán s vyvozením disciplinárních opatření vůči mateřskému oddílu, TJ, klubu a pod., který za úhradu poplatku odpovídá.
4.) Ustanovení odst. 1 až 3 se vztahují i na projednání napomínání závodníků.
5.) V ostatních disciplinárních řízeních rozhodne o úhradě stanovených poplatků DK.Odst. 1 až 4 se týkají poplatků při vyloučení, nebo opakovaném napomínání závodníků za hrubé přestupky. Ve všech ostatních případech rozhodne o případném zaplacení poplatku DK (není považováno za účelné stanovení poplatku souběžně s uložením peněžité pokuty jednotlivci i kolektivu). Pokud DK stanoví povinnost poplatek uhradit, počítá se lhůta pro zaplacení poplatku od rozhodnutí (písemné vyrozumění) disciplinárního orgánu.

článek 30

Záznamy trestů Tresty uložené v DK se zaznamenávají :
- závodníkům trenérům, funkcionářům a rozhodčím do průkazu opravňujících k soutěžím, nebo výkonu funkce, pokud k takovým záznaměm je upraven.
- oddílům a družstvům do evideční karty TJ, oddílu (klubu), která by byla za tímto účelem sjednána.Záznam trestu je oprávněna provést pouze pěíslušná DK. Pokud není registrační průkaz závodníka k záznamu trestu upraven, stvrzuje kauč(vedoucí) družstva svým podpisem, že nastoupivší závodníci nemají disciplinárně pozastavenou činnost. Zachování jednotnosti záznamů trestů do průkazů a prevence před možnými nepřesnostmi vyžaduje, aby záznamy všech trestů prováděla výhradně příslušná DK.

článek 31

Změny trestu
1.) Po vykonání nejméně poloviny trestu zastavení závodní činnosti zákazu výkonu funkce a zákazu pořádání soutěží lze na základů žádosti potrestaného zbytek trestu prominout, případně podmíněně odložit na zkušební dobu od tří měsíců do jednoho roku.
2 ) O změně trestu rozhodu,je orgán, který o něm rozhodl s konečnou platností (DK nebo odvolacíorgán).Aby disciplinární trest působil výchovně, musí splňovat nejen represivní, ale i preventivní funkci. Z tohoto titulu poskytuje článek 31 možnost po uplynutí nejméně poloviny trestu jeho zbytek provinilci prominout, nebo podmíněně odložit na určitou dobu.Je potřebné posuzovat žádosti o prominutí zbytku trestu důkladně, uvážlivě a s přihlédnutím k charakteru přestupku, dosavadní činnosti provinilce a k výši uloženého trestu. Na tomto základů pak uplatňovat právo prominutí, nebo podmíněného odložení zbytku trestu pouze ve vyjímečných případech.O všech změnách trestů podle tohoto článku rozhodují výhradně DK, které trest uložily. Pouze v případech, kdy bylo dáno odvolání, provádí případnou změnu trestu příslušný odvolací organ.

VIII Závěrečná ustanovení

článek 32
Tento DŘ ČSKe byl schválen parlamentem tohoto svazu dne 10. l2. 199d a nabývá účinnosti dnem
l. 1. 1995.

článek 33
K výkladu ustanovení tohoto DŘ je oprávněna výhradně disciplinární komise ČSKe a ost. boj. umění.

Vypracoval: J.Hudský, Mgr. P. Dolejš, P. Krátký
Konzultováno právními zástupci firmy B.A.K.

ZPĚT